Každý večer si říkám musíš udělat příspěvek ještě než půjdeš spát. No a realita je taková, že vždy usnu při jeho psaní, telefon mi vypadne z ruky a praští mě do obličeje.. Asi každý to znáte

Kluci znovu zapojily své řidičské dovednosti a přejeli jsme dalších 110 km do další oblasti, tentokrát jsme v Ubudu. Cestou jsme potkali Batmana, chrám v Bratan Lake a dali si výborny oběd v muslimské restauraci.

Rád bych napsal něco více vtipného, že třeba někdo někam upadl, či mu něco spadlo no a nic.. Prostě to prozatím zvládlame bez ostudy.

Balijci jsou jako národ veskrze milí a nic tu není problém. Což je fajn a pomáhá nám to v klidu cestovat. Ubytování mají čisté, jen ty snídaně by mohli dělat větší. Hlavně pro Karla, který jako diabetik musí mít určitý objem sacharidů.

Menší poznámka k místní vstřícnosti. Když nemohl Karel vyjet jeden kopec, hned se místní seběhli strčili pod kola dřevěný hranol a my zase mohli jet vstříc zážitkům.

Teď snídame a plánujeme, co nás dneska vlastně bude čekat no a k tomu nám svítí slunce a máme krásných 31 stupňů