To, že jsme úspěšně v Sydney už víte, ale dostat se sem zase tak jednoduché nebylo..

Cestu z hotelu na Fiji nám zpříjemňoval pan řidič, který nám popisoval svůj život a kde všude můžeme najít Boha… Zrovna my dva 🙂

Na letiště jsme dorazili včas a tady se stal takový menší zádrhel, při objednávání letenek jsem omylem uvedl jméno spolucestujícího Karek Pazourek a místo Karel. A to byl problém.

Naštěstí nám neúčtovali změnu jména, ani nebylo nutno koupit novu letenku, prostě na pár hodin se Karel stal Karekem Pazourkem.

Když jsme zvládli toto, dozvěděli jsme se že i když máme pouze mezipřistání v Brisbane, je nutné znovu vyzvednout krosny (pána jsem opravil, že jen JEDNU krosnu) a jít znovu na check – in.

Na to vsechno jsme měli 90 minut a k tomu imigrační 😞

Bylo to poprvé co za 14 let spolu cestujeme, abychom museli na mezipřistání toto provádět, ale vše je jednou poprvé.

Co Vám budu povídat, jakmile se otevřely dveře letadla já vystartoval, Karel za mnou, vlasy nám vlály, trhali jsme rekordy v počtu předběhnutých spolupasažérů. A pak přišla první stopka imigrační.

Již v letadle jsme vyplnili poměrně obsáhlou příletovou kartu a u jedné položky, co dovážíme jsem po pravdě dal ANO – malý dárek ze dřeva pro naše známé.

Paní u okénka se podívala na pasy, na kartičky, něco napsala a řekla OK.

My zase vyběhli, tentokrát pro krosnu, čas byl dobrý 60 minut do uzavření brány.

Ha, naše krosna přijela jako skoro první. Máme vyhráno.

A do… Nemáme Kareka zastavili a dovádí ho pryč, já byl poslan jinam…

OK, prošel jsem kontrolu zda nemám žádné jídlo, nemám. Ale kde je Karek?

Už ho slyším jak mne volá. Měli jsme to “štěstí” že nás vybrali na celkovou prohlídku všech věcí (že já vůl tam to dřevo psal).

Ale co, jen ať v Austrálii poznají co to je mít s sebou dvoje ponožky už skoro 2 měsíce..

A dřevo bylo odhaleno, teda soška že dřeva, tak celníkovi ukazuji, že je to uvedeno a že hodnota není nad normou.

OK, můžeme prý jít a děkují, že jsme vše správně označili a nelhali jsme.

Pak už to jde ráz na ráz, běžíme k check in, dáváme tam znovu krosnu a odjíždíme busem na další část letiště.

Za 30 minut sedíme v letadle a letíme dál. Už přímo do Sydney.

Tam jsem si našel, že nejlepší je Uber, ostatní je prý i na místní drahé. Takže Uber je drahý i na nás a jedeme metrem a busem 🙂

Hostel jsme našli bez problémů na pokoji nás je 5 i když máme jen 4 postele (jeden chlapec tu měl na noc slečnu..)

A dneska jsme celý den byli kde? No v botanické zahradě, kde jinde taky? Ale o tom až za pár hodin.

Nyní si užijte pohled na to, co asi všichni ze Sydney dobře znáte.