Myslím, že všechny naše dosavadní cesty nás měly připravit na Indii a na to, co tu zažijeme.

Dnešní den byl pouze o přesunu do hlavního města New Delhi, což se povedlo takřka na 1* 🙂 nezaspali jsme, stihli jsme se nasnídat, včas objednat Uber a dokonce zpoždění vlaku bylo jen 35 minut.

Během cesty a psaní s přáteli jsem si uvědomil jednu docela důležitou věc. Že jsme dokázali přijmout Indii takovou, jaká je a jsou věci a situace, která už bereme jako normální a ani už nás nenápadne se u nich pozastavit.

Kupříkladu
– vlakem prošlo 25 různých prodejců čaje, kávy či jídla (za 3 hodiny). 10 prodavaču zámků, 10 prodavaču bačkor, 4 prodavačky látek a 2 průvodčí.
– 3 příslušnice pohlaví Hidžra (indické “třetí” pohlaví) chodily po vlaku a mladé chlapce placaly a tahaly za rukávy a hlavy, anebo jako mne, placaly po nohách a žebraly peníze.
– 15 minut u mne seděly děti a žebraly ve vlaku peníze, snažily se to maskovat hrou na bubínek, ale Madonnu neuměly.

Indie je prostě jiná, není horší než ostatní země, jen si prostě žije svým vlastním životem. Jste to vy, kdo si musí zvyknout či se přizpůsobit.

Šli jsme se projit kolem našeho hotelu (co opravdu vypadá jako hotel, má velkou postel, z kohoutků teče voda – sice jen jeden z nás ji měl teplou..) a našli jsme tento malý poklad viz foto.

Až si budou vaše děti někdy stěžovat, že nemají nový IPhone, tablet anebo že je nebaví chodit do kina, ukažte jim toto video. Aneb, co místním dětem stačí ke štěstí a co jim vykouzlí úsměv