Žijeme!

Pár dní jsme vám dávali oddech, abyste načerpali energii na naše další zážitky a už je to tady.

Dorazili jsme úspěšně do města Labuan Bajo na ostrově Flores a proč? To se dozvíte za chvíli. Nyní vám shrnu naše předchozí dny.

Poslední chvíle RAJA AMPAT

– zase se vrátili KAPUSTŇÁCI (což asi lehce překvapilo nové spolubydlící, co přijeli)
– odjezd do Sorongu je ohrožen, majitel se ztratil
– majitel je v nejbližším městě v nemoci, jeho žena asi bude rodit
– žena porodila zdravého chlapečka. Je to jejich OSMÉ DÍTĚ
– majitelův kamarád nás odvezl do přístavu, my stihli loď a přejeli na Sorong

SORONG

– po 16. dnech máme sprchu a zachod. NORMÁLNÍ SPRCHU, NORMÁLNÍ ZÁCHOD
– Sorong nevyhraje soutěž o nejhezčí město
– jsou tu neskutečně milí, všichni nás zdraví a volaji “Helou Mistr” (asi ví o naší indické filmové roli)
– měli jsme nejlahodnější donut v životě (v síti kaváren Bread Talks)
– sháníme koteku (pánské papuanské slipy), obchod je však zavřen
– už jsem psal, že máme normální sprchu i zachod?
– ráno další den letíme na Bali

BALI

– v letadle máme snídani, čokoládový koblížek. Nějak se mi podařilo si na něj sednout.
– sednutí na koblih se neobešlo bez následků, mám na prdeli čokoládu. A ne, nevšiml jsem si toho…
– včerejší jídlo v Sorongu u všech způsobilo křeče, u každého jinak silné. Holt když šestnact dní jíte 2x denně rýži tak je ten žaludek šokován nudlemi, donutem..
– cesta taxíkem se vleče, někteří počítají vteřiny do návštěvy toalety
– bazén v hotelu je jak jehlicky (což znamená že máš asi 30 stupňů, ale na mne je to pořád málo)
– vyrazíme do centra
– my míříme k holiči, Eda do baru, Richard na masáž
– všichni jsou spokojeni až na Edu. Ten je pohoršen, že na něj slečny masérky křičí “Daddy” a že mu kromě trávy a dalších opiatů nabízí i viagru
– tak už to křičí i na Richarda
– počet ladyboys (muž preoperany na ženu) od března vzrostl asi o 300%
– našli jsme bar kde nám udělali happy hour na alkohol i když happy hour už není.
– bar zavírá, my jdeme dal
– našli jsme další bar, a jinou happy hour
– jdeme spát později a já potvrzuji další přednášku, už čtvrtou v červnu

LABUAN BAJO

– mám na sobě trenky od čokolády, což mi došlo až v letadle, když dávali snídani
– dva chlapečci co s námi letí asi brzo poznají, že jsme vyrostli ještě za dob fyzických trestů
– Sorong se najednou zdá jako mnohem krásnější město
– celou dobu mám obavu, aby se doktorům líbilo ubytovní a cesta o oni jsou nadšení v tomto bordelu, smradu a špíně
– Eda prohlásil a přesně cituji “Já z toho tady úplně učůrávám (dobře, tento výraz jsem lehce upravil)
– dopředu jsem domluvil celodenní výlet, cena je divně levná.
– zítra v půl 6 vyrážíme pozorovat komodské varany, na růžovou pláž, ostrov Padar a taky a teď pozor na MANTY

Ufff bylo to dlouhé, ale snad jsem nic nevynechal.

Kdo dočetl může si napsat o podepsanou fotku kapustňáků

Titan a Inzulín