A my už jsme zase na letišti a konečně již letíme na Sumatru. Bangkok byl jen taková přestupní stanice 🙂

No a jelikož vám dlužím recenzi našeho prvního letu s ukrajinskymi aerolinkami tady ji máte.

1) pokud bychom hodnotili výšku národů dle místa v letadle tak Ukrajinci by se zařadili někde mezi asijské národy a liliputy. Ano, tak málo místa tam bylo. Což o to, my celkem těch 13 hodin letu přežili, ale ten dvoumetrový černoch musel zažívat nejhorší cestu svého života.

2) nemuseli jsme řešit, jaký film si pustíme na tv u svého sedadla. Toto vyřešila aerolinka za nás. Nebyly tam obrazovky žádné.

3) mapa cesty, kde jsme mohli sledovat cestu nás vrátila do školních lavic. Na základní školu, tak byla “moderní”

Ale ve výsledku to bylo fajn, doletěli jsme i jídlo nám dali.

Tím, že v Bangkoku jsme už asi podesáté a jen na pár hodin, tak jsme zvolili program – válení u bazénu a relax.

V hlavním městě Thajska se fakt vyplatí mít bazén, je tu opravdu velké dusno a tak osvěžení bodne. A když se vám podaří najít hotel za 300 pro oba na noc, tak to není ani tak velké utrácení.

Karel sice namítal, že už by měl rad aspoň ten hajzl na pokoji, ale to neví, co ho dál čeká ))

Takže my se loučíme, vy se podívejte na pár fotek z “města andělů” a za pár hodin již Sumatra, co nás tam potká…

Titan a Inzulín